Report 300 zatáček Gustava Havla

Letošní Hořice pro mě začly takovým zvláštním způsobem v tom stylu, že do poslední chvíle jsem start neměl jistý, z důvodů mé dvouleté pauzy a taky přeplněnému startovnímu poli.Nakonec vše dobře dopadlo a bylo rozhodnuto že pojedeme.

Do Hořic jsme dorazili v pátek kolem 15.00, bylo teda ukrutné horko a jen jsme se modlili aby nám to vydrželo po celý víkend.Po chvilce rozkoukávání jsme rozbalili stany včetně motocyklu a všech potřebných věcí.Následovala prohlídka celého depa a pozdravení kolegů závodníků.

Po potřebných přejímkách se mohlo jít na tolik vytoužené a vychlazené pivečko :-).

V pátek večer po přejímkách jsem už tak po očku sledoval startovku a v duchu si rýsoval kde bych se mohl v sobotním treninku nacházet.Tím že jsem v podstatě dva roky neseděl na motorce v závodním tempu jsem to viděl kolem 25 až 30 místa ze 34 jezdců.Pravda, nejsou to vyhlídky nic moc ale co taky čekat po dvou letech pauzy.

Je tady sobotní časné ráno a už nezaberu , nervozita pomalu nastupuje a to do startu prvního tréninku zbývá ještě 6 hodin.Počasí je v pohodě, slunce sice pod mrakem na teploměru 14 °C ale hlavně žádný déšť.Dopoledne ještě brácha kompletně kontroluje motorku a chystá, aby vše bylo v naprostém pořádku.

Je tady půl 12 a jdeme na to! První kola jedu na pohodu a spíše se kochám :-). Po dvou kolech se do toho trochu opírám a je z toho čas 2.32.Jedu do boxu a brácha kontroluje tlaky v pneu.Vše je OK a znova vyrážím na trať.Po dalších 4 kolech tam dávám 2.30.0 a je konec prvního tréninku.Po dojetí do depa zjišťuju, že figuruju na 21.místě ze 34 jezdců což je nad očekávání ale vše ukáže druhá kvalifikace.

Je tady druhá runda a jedeme.První kola začínám tam, kde jsem v první kvalifikaci skončil, což je super! V půlce zajíždím do boxu trochu vydechnout.Poslední kola tréninku se snažím tlačit co to jde a je z toho 2.26.6, což je 17. pozice.Ani tomu nevěřím, že po té vynechávce se takhle daří.

Do nedělního závodu startuji z 18.místa, díky jednomu rychlejšímu jezdci z první kvalifikace.Pátá řada je super a už v duchu přemýšlím nad bodovým umístěním, od kterého mě dělí 3 místa.

Zbývají poslední minuty do startu a tep letí směrem vzhůru.Je tady start a to snad ten nejhorší, který jsem kdy zažil.Do první zatáčky jdu kolem 26. fleku a dolů do města se snažím dostat dopředu.Po dvou kolech jsem zpět a držím 16. místo.V šestém kole, dole ve městě, padá na přední kolo Nico Müller a přenechává mi bodovanou příčku.Poté dojíždím Dana Vysloužila ale síly ubývají a nejsem schopen se před něj dostat.Raději neriskuju a hlídám si Toma Myslivečka, který jede za mnou s 8 sekundovou ztrátou. Projíždím cílem jako 15 a bereme jeden bod.

Letošní zatáčky jsem si strašně moc užil, počasí nám vyšlo krásně, chci poděkovat předevšim mým sponzorům firmě Altep , Autodopravě Veronika, Porsche Inter Auto a taky celé mé rodině za podporu a Bráchovi s Taťkou za pomoc.