Co přinesl druhý den Ulster Grand Prix? Dopolední tréninky pro sobotní hlavní závody a první ostré závody, které se jely odpoledne – Dundrod 150.

Dopolední program se rozjel naplno hned úvodním tréninkem třídy superbike. Zdá se, že Guy Martin konečně našel svoji pohodu a stal se tak vítězem kvalifikace UGP Superbike. Za sebou má ale ve velmi těsné blízkosti dvojici ohařů, bratry Dunlopy. Mladší Michael na Guye ztratil 0.196 a William 0.875. Takže do sobotního závodu je o napínavou zábavu jistě postaráno. On ani Gary Johnson asi neřekl své poslední slovo. Spokojený je určitě i Michael Pearson, který si devátým časem vybojoval druhou řadu. Naproti tomu, fenomén irských roads, Ryan Farquhar, je až desátý.

V supersportech jsme měli tři naše zástupce. Nejvíc z nich tahal Petr Homola, který si určitě chtěl spravit chuť po té, co se díky technické závadě nekvalifikoval do Dundrod 150 National. Kluci se nakonec hezky seřadili za sebe v pořadí Pedro (44), Olin (45), Suchoš (48) a do závodu se kvalifikovali.

Ve dvěpade sice žádného přímého zástupce nemáme, ale jistě je zajímavé sledovat, jak si vede německý jezdec Wolfgang Schuster, který mimochodem letos u nás už třikrát vyhrál. Wolfi si jako nováček nevede špatně, má šestý nejrychlejší čas. A jeho časová prodleva k vytouženému pódiu není nepřekonatelná. Všechno se uvidí v sobotním závodě. Nejrychlejším jezdcem 250cc se stal Davy Morgan, což se vzhledem k neúčasti Williama Dunlopa v této třídě dalo celkem i čekat.

Supertwinů se sešlo třicet a nejrychlejším jezdcem je podle očekávání Ryan Farquhar. Dobře si vedla i Maria Costello MBE, která jako jediná žena v poli obsadila slušné patnácté místo.

Superstocky se staly kořistí Michael Dunlopa, který si vytvořil více než třísekundový náskok před druhým Brucem Ansteym. Pomyslná třetí příčka patří Guy Martinovi. Dunlopův náskok je úctyhodný, ale závod je závod a tam může být všechno jinak.

Po dopoledním programu a krátké polední pauze se jezdci seřadili na startovním roštu prvního ostrého závodu letošního Ulster Bike Week. Třída Dundrod 150 National byla i s naší účastí. Olin Hanák měl po tréninku 27. čas a to znamenalo pátou řadu, ale stále ještě první startovní vlnu. Martin Sucháček měl 42. čas a tak na roštu obsadil devátou řadu a startoval ze druhé vlny. Doslova raketový start předvedl Olin Hanák a cílem prvního kola projížděl, vzhledem ke své startovní pozici, na fantastickém osmém místě! V těsném závěsu za ním ale byli další střelci Richard McLoughlin a Nuno Caetano. Chlapci byli srovnáni do jedné vteřiny. Ve druhém kole se McLoughlin dostal před Olina a pomalinku se začal vzdalovat. Olin bojoval s Portugalcem Caetanem o deváté místo. Nuno ale dvě kola před cílem rapidně zrychlil a tak Olina odsunul na desátou pozici. Tak i borci nakonec projeli cílem. Ani Martinovi Sucháčkovi se nevedlo zle a i on předvedl výborný start. Cílem prvního kola projížděl jako třiadvacátý, tj. posun o devatenáct míst dopředu. Suchoš jel ve skupině společně s Mattem Colem, Paulem Lawsonem a zezadu ještě dotíral Dave Walsh. Cole se postupně propadl, ale před Martina se dostal ostřílený Paddy Woodside. Martin se ale nevzdával a při pohledu na jeho časy bylo jasné, že se kolo od kola rapidně zlepšoval. Poslední kolo měl nejrychlejší ze všech, které v Dundrodu dosud absolvoval a tomu taky nakonec přineslo odměnu v podobě umístění v Top20. V závodě, stylem start cíl zvítězil Lee Johnston, za ním se chvíli přetahovali Dean Harrison a Russ Mountford, kteří cílem projeli v tomto pořadí.

Olinův nejrychlejší čas znamenal průměr 116.085mph a to vzhledem k tomu, na čem Olin jezdí je až neuvěřitelné. Ohlasy, které jsem pak dostával o tom svědčily a Olina si všimlo hodně zajímavých lidí… Suchoš se postupně vylepšil až na 112.486mph.

Do závodu Dundrod 150 Challenge z našich nastoupil pouze Olin. Startoval z desáté řady a cílem projel jako dvaadvacátý. To, vzhledem k tomu, že startovní pole bylo nabité litrovými motorkami, není vůbec špatný výsledek. Vítězem tohoto závodu se stal opět Lee Johnston, druhý dojel Rob Barber a třetí Dean Harrison.

Moto 3 měly svého favorita ve Williamu Dunlopovi. William nakonec taky zvítězil, ale dlouho musel o své prvenství bojovat se Samem Wilsonem. Třetí Ollie Linsdell už přijel se značným odstupem. Velmi dobře si vedl René Lohse. Po celý závod bojoval ve skupině se Samem Dunlopem, Wayne Kennedym a Marií Costello MBE. Nakonec dojel závod na devátém místě. Určitě stojí za zmínku, že nejrychlejší kolo zajel William Dunlop průměrem 112.049mph.

Supertwiny podle očekávání vyhrál Ryan Farquhar před týmovým kolegou Jamie Hamiltonem a Adrianem Archibaldem. Na startu chyběl Michael Pearson, kterému ve středečním tréninku explodoval motor.

Posledním závodem čtvrtečního programu byl očekávaný Dundrod 150 Superbike, závod, který už byl plný všech hvězd. Od startu šel do čela Michael Dunlop a nikoho nenechal na pochybách, kdože je nejrychlejším jezdcem této třídy. Guy Martin začal na čtvrtém místě, ale cílem druhého kola už projel jako druhý zhruba ve stejném čase na jedno kolo jako vedoucí Dunlop. Na třetí příčku se dostal Martinův stájový kolega Conor Cummins. Na dalších místech jeli Gary Johnson, Stephen Thompson, Bruce Anstey, William Dunlop atd. Ve čtvrtém kole ale havaroval na Flying Kilo do té doby na osmnáctém místě jedoucí Lee Vernon a závod byl zastaven červenou vlajkou a vlastně pak po odjetí oněch prvních třech kol i ukončen. Lee havaroval bezpochyby v nejrychlejší pasáži zdejšího okruhu, kde ti nejrychlejší dosahují maximální rychlosti těsně pod hranicí 200mph. Podle oficiální zprávy je Lee, díky mnohačetným zraněním, v kritickém stavu a je hospitalizovaný v Royal Victory Hospital v Belfastu.

Všichni mu držíme palce, aby vybojoval i tenhle závod a aby se ze všeho nakonec vylízal.

Výsledky a další podrobnosti jsou průběžně aktualizovány ZDE